Vítejte na mém blogu

Pláčeš mi tak nějak slaně, jako když venku prší uvzlykaně. Mluvíš mi tak nějak polekaně, jako když už nemůžeš chytit blízké dlaně. Žiješ...

´´Dobré ráno miláčku.´´ ´´Dobré ráno zlato.´´ ´´Jak ses vyspala?´´ ´´Výborně. A jak ty?´´ ´´Zas bez tebe….´´ Je všední ráno, naše mobily...

V tomhle bláznivém světě, nečekej, že povím ti to v jedné větě. Jsou v jejich těle, křehcí jako papíroví andělé. Co hrají tady svou roli,...

Mám zas ty jiskry v očích, když tě vidím. A ty víš. Hlavu mám zas plnou myšlenek a ty mě polibky umlčíš. Vždyť já vím... Necháme do...

Mlčky a s nadšením pozoruji, jak při poslechu hudby zavíráš oči. Jako bys naciťoval všechny ty tóny, jenž ti snad proudí žilami. Nebo jak...

Pevně mě objímáš ve svojí náruči a díváš se mi upřeně do očí. Mlčíme a přesto si rozumíme. Po tomto spojeni jsem od první chvíle toužila....

Chci Tě vymazat ze svého těla, duše i mysli, chci zapomenout na všechny nesmysly. Chci zapomenout na to co bylo, chci rozcupovat vše co...

Už při tvé blízkosti to ve mně jiskří. A při objetí, kterým mě zahříváš, mám pocit, že snad vzplanu. A ve chvíli, kdy mě líbáš, už úplně...

Stojím venku, právě poletuje sníh, v očích mám jiskry a na rtech smích. Stojím tady však s duší zkřenčelou a srdcem z ledu, Kdo ví zda...

Na větvích stromů se ve větru chvějí kapičky sražené mlhy. Ty kapky jsou jako slzy a ty stoleté stromy snad jako by plakaly, A já jen tak...

Věděla jsem že ten den , dřív nebo později přijde. Že budeme jednou na chvíli opravdový pár. Já budu šťastná že ti můžu konečně vyjádřit...

Sedíme vedle sebe, vedeme dlouhou řeč o nás dvou. Není to dialog, jen nekonečný monolog. Můj monolog. Zas a zas. Mluvím jen já a mé...

Je mi tak nějak smutno, skoro snad i trochu do pláče. Je to poprvé,co se během našeho vztahu s tebou a ve tvé přítomnosti cítím takhle....

Myslela jsem že po smrti nastává klid. V těle i v duši. V těle možná. Ale co sakra ta duše? A co moje rodina ? Dochází mi že můj životní...

Chtěla bych vykřičet do světa, že už nic necítím....ale není to tak úplně pravda. Já cítím, a cítím při nejmenším tu bezmoc cokoliv...

Právě teď procházím metrem a za sebou cítím závan tvého parfému, toho, co jsem na Tobě tolik zbožňovala. Ach...chci se otočit a spatřit...

Měl bys jít.... Vlastně už si odešel. Možná žes tady pro mě ani opravdicky, tak jak bych si představovala, nikdy nebyl... Snažím se Tě...

Pohlédla jsem do tváře Smrti. Nebo Ona pohlédla do tváře mně ? Byl to okamžik tak krátký že snad nemohl ani proběhnout... Ale já vím, že...

Snad mi odpustíš, že mám v hlavě stále jen Tebe a dotýkám se ze zoufalství někoho jiného. Znáš tu větu o tom, jak zoufalé ženy dělají...

Rozzářili se mi oči, vlastně pokaždé když na Tebe jen trochu myslím nebo o Tobě přemýšlím, se mi rozzáří oči. Je to stav, který nelze...