Úryvek - Já , Ty a moje láska

Snad mi odpustíš, že mám v hlavě stále jen Tebe a dotýkám se ze zoufalství někoho jiného.

Znáš tu větu o tom, jak zoufalé ženy dělají zoufalé věci?

A proto teď vedle mě sedí ON, drží mě za ruku a do ucha mi šeptá, jak jsem skvělá.

Charakter má výrazně jiný ale vzhledově se Ti podobá víc než bych chtěla.

Chtěla jsem na Tebe zapomenout a vyhnat z mé mysli všechny své myšlenky, které k tobě jakkoli směřovaly. Opravdu jsem se snažila...

Ale marně.

Copak můžu zapomenout na to, jak si mě držel za ruku při procházce v parku, jak si mi mnohokrát zahříval dlaně, když mi byla zima nebo jak jsme se mazlili u Tebe v autě a já si stěžovala, že je tam pro mě málo místa? Nebo na ten den, kdy jsme se jeden druhému odcizili a do očí si krutě řekli, že jsme si vlastně nikdy moc nerozuměli a měli jen málo společného?