Úryvek - Já, Ty a moje LÁSKA

Rozzářili se mi oči, vlastně pokaždé když na Tebe jen trochu myslím nebo o Tobě přemýšlím, se mi rozzáří oči.

Je to stav, který nelze nijak ovlivnit.

A jinak tomu není ani dnes.

Pročítám stále dokola naše společné chaty, ve snaze najít v nich něco, co by mi Tě alespoň na chvíli zase přiblížilo blíž.

Něco jako...vášnivé polibky, pohlazení.

Ale co když to ve skutečnosti vůbec nechci? Nebo snad chci? A jen mám strach. Strach z toho, že ses vůbec nezměnil a že se nezměnily ani tvé city.

Víš, jak mi krásným slovem zahřát duši a rozbušit srdce. Stejně tak dobře ale víš, jak mi tvým pevným objetím a dotekem rozpálíš tělo.

Mé tělo, které miluješ a toužíš po něm tak, že bys byl ochotný mi snad i recitovat básně a jen na oko vyznávat lásku, jen abys ho měl.