Trochu lehčí

Chtěla bych být trochu lehčí,

do kalhot se vejít tenčí.

Ale nebudu se celé hodiny trápit běžícím pásem,

a jen jednou za čas dám si hranolky s masem.

Chci hubnout rozumně a se zdravým nadhledem,

nechci jen znuděně počítat ty tabulky s nutričním přehledem.

Ráno věnuji rychlé rozcvičce,

vyhýbám se lavičce.

Hlava, břicho, stehna, ramena,

po několika cvicích jsem celá znavená.

K obědu hlavně zdravé normální jídlo,

žádné malé nic, co chutná jako mýdlo.

Večer jen malý kousek rajčete a sýra,

že se mi podaří zhubnout, žije ve mně víra.

Brada jen jedna

zadek akorát, už ne jak bedna,

prsa i břicho menší,

začínám být všude tenčí.

Nejsem posedlá čísly na váze,

ani ideálem co vidím v časáku,

a tak jednou dám si zas nanuk z mrazáku.

Chci se cítit dobře ve svém těle,

když se však snažím venku běhat, celá zem se při tom chvěje.

A tak se jen na vycházky dám,

i tak z pohybu dobrý pocit mám.

Kroky tam, kilometry sem ,

kilo sem, kilo tam,

ve svém těle ráda jsem.